Vila Volman - Klenot českého funkcionalismu

Impozantní vilu si továrník a mecenáš Josef Volman vysnil v rozlehlém parku nad romantickou krajinou řeky Labe v Čelákovicích, 20 km na východně od Prahy. Jednu z nejkrásnějších a nejdražších rezidencí první republiky pro něj v letech 1938-1939 navrhli mladí avantgardní architekti Karel Janů a Jiří Štursa. Velkolepý areál vily je vynikající ukázkou moderního bydlení meziválečné doby, tím nejlepším z českého funkcionalismu a architektury i myšlenek Le Corbusiera, který byl architektům velkou inspirací a vzorem.

Čelní tvůrci české meziválečné avantgardy, levicově orientovaní Jiří Štursa (*1910 – †1995) a Karel Janů  (*1910– †1995) se již během studií na ČVUT aktivně zapojili do dění v architektonických kruzích. V roce 1931 spolu s Jiřím Voženílkem založili Pracovní architektonickou skupinu PAS. Teigeho žáci, aktivní stoupenci vědeckého přístupu k architektuře byli zároveň velkými obdivovateli Le Corbusiera.

V druhé polovině 30. let racionální vědecký přístup rozšířili o požadavky lidské duše. Kromě vědecké, připustili i psychologickou funkci architektury, k čemuž jim pomáhala Freudova psychoanalýza a surrealismus. V návrzích se postupně začaly prosazovat emotivní a výtvarné prvky. Vrcholem tohoto období je právě Volmanova vila (1938-1939), nejznámější společná realizace tandemu architektů. Monumentální stavba, ke které se architekti po komunistickém převratu nehlásili.

Profesor Jiří Štursa od roku 1948 vyučoval na fakultě architektury, kde svým dlouholetým působením ovlivnil celou další generaci tvůrců i teoretiků architektury. Spolu se svou manželkou Vlastou Štursovou vytvořil v 50. letech sokl se schodišti a terasami pro Stalinův pomník od Otakara Švece. Profesor Karel Janů působil na stavební fakultě a průběžně se věnoval koncepci zprůmyslnění stavebnictví, kterou dovedl až ke svému vynálezu tzv. bytovému jádru.

Zdroj: https://www.vilavolman.cz/o-vile